Specifika dětského oblečení

Dítě bylo mnoho století vnímáno jako malý dospělý a to se odráželo i na jeho oblečení. Děvčátka nosila obdobné modely jako jejich maminky, krinolíny nebo šněrovačky, které děvčátka nejen velmi omezovala v pohybu, ale také nesvědčila jejich tělesnému vývoji. Chlapci na tom byli o něco lépe, ale košile s vestičkami a nepohodlné kalhoty s mnoha knoflíky jejich divoké hry také moc nezpříjemňovaly. Až v 19. století se objevila speciální dětská móda, která se snažila vyjít dětským potřebám co nejvíce vstříc. Typickým příkladem je námořnický obleček pro chlapce. Dnes se částečně vrací do módy dětské oblečení, které je zmenšeninou oblečení pro dospělé, jen s tím rozdílem, že není zdravotně závadné jako dříve. I přes napodobení módního střihu ze světa dospělých plní dětské oblečení především svou funkci ochranou. Některé děti sice mají v šatníku obdobné bundičky, tuniky, kalhoty nebo legíny v barvách a s vzory jako jejich rodiče, ale některým malým nezbedům se více líbí trička a mikiny plné dětských vzorů, potisků jejich oblíbených hraček a kreslených postaviček.

Na dětské oblečení se obecně kladou nejvyšší nároky mezi vyráběnými konfekcemi. Dětské oblečení musí být pohodlné, zdravotné nezávadné a líbivé. Dítě už nesmí být svým oblečením omezováno. Mělo by podporovat jeho vývoj a chránit ho nejen před okolními vlivy, ale často i před ním samotným.